Vytváření nových návyků, aneb proč selháváme?

25. 1. 2016 15:31

Moji klienti ke mně přicházejí s nejrůznějšími výživovými problémy a mívají i odlišné představy jak by je chtěli řešit. Jedno mají ale vždy společné – uvědomují si, že ve svém životě potřebují NĚCO změnit.

Je ale až s podivem, jak málo z nich je ochotno ony změny udělat – a už vůbec ne hned. Své problémy neustále odsouvají a brání se zavádění i těch nejjednodušších změn, o kterých už dávno ví, že jsou pro zlepšení kvality jejich života zcela zásadní. Zkrátka chybí síla k tomu, udělat onen pověstný první krok, který bývá klíčový.

Připomíná mi to fenomén pokoření silného býka. Přestože je býk statné a silné zvíře, pro jeho „spoutání“ mnohdy stačí nízký a slabý plůtek. V jeho mysli je to ale nepřekonatelná bariéra, přitom v reálu by i s použitím zlomku své síly takovou zábranu v mžiku zlikvidoval. Lidé si v mysli kladou podobně „nepřekonatelné“ překážky a zbytečně vytvářejí umělé bariéry a problémy tam kde nejsou. Výsledek je vždy stejný. Nic se nezmění, dokud se NĚCO nezmění. A v oblasti tréninku a vytváření nových stravovacích zvyklostí to platí dvojnásob! Přitom se stačí vědomě rozhodnout, naprogramovat svou mysl a začít na změnách systematicky pracovat. Neboli začít si vytvářet návyky nové.

Návyky, co jsou vlastně zač?

Návyky jsou jen automatizované činnosti, které vznikly opakováním. Naučit se novou věc nebývá mnohdy vůbec snadné. Nicméně každý má předpoklady k tomu, aby nějakých pozitivních změn dosáhl. Každý z nás totiž vlastní účinný nástroj - zbraň, které říkáme vůle. Pravda, ne každý má „zbraň“ stejného kalibru a pravda, ne každý má dostatek munice. Tou municí je v tomto případě motivace – což je další z klíčových prvků při vytváření nových návyků.

Mimochodem praxe mi ukázala, že vlastně nezáleží až tak na tom, jak silnou máme vůli, ale jak silnou motivaci (programy v hlavě) si umíme vytvářet. Úspěšní lidé se prostě rozhodnou, stanoví si cíl a vytvoří si v hlavě celý příběh, včetně úspěšného dosažení vytyčeného cíle.

Význam motivace a správného vedení

Slovo motivace pochází z latiny ze slovesa movere, které vyjadřuje pohyb. Výsledkem působení motivace by tedy měl být pohyb (vyvinutí nějaké aktivity). Mnohdy ale chybí ten správný podnět. Jestliže o úspěchu a neúspěchu v základu rozhoduje jen úroveň vaší motivace, vyplatí se vám, naučit se správně motivovat. K tomu je potřeba dostatek racionálních argumentů, silné (silně) motivující příklady, ale také správné vedení. Samotné racionální argumenty totiž nikdy nestačí, zato příklady táhnou (když to dokázal někdo před vámi, je snazší si vytvořit představu vlastního úspěchu). V neposlední řadě je k nezaplacení podpora člověka, který vám v dané oblasti může pomoci.
Faktem také je, že motivace musí být dostatečně silná a vytrvalá na to, aby se překonalo časově náročné období přeprogramování mysli a těla. Právě zde bude důležitá podpora okolí a vašeho „mentora.“
Je třeba si uvědomit, že všechno má svůj čas a v oblasti výživy a tréninku to platí dvojnásob.
Prostě tenhle váš "úspěch" nejde udělat přes noc, takže obvykle se nejprve dostavuje rozčarování a až pak další nová vlna motivace, kdy se rozkrývají věci v kontextu a velká skládačka začíná pomalu dávat smysl. Při správném vedení a silné motivaci máte velkou šanci, že vás celý proces změny bude opravdu bavit. Navíc, když víte, co máte dělat, tedy když máte kvalitní informační zázemí, pak je to "pocitově" velmi jednoduché! Pozor, neříkám snadné -  mnohdy takové změny doslova fyzicky bolí :-)

Chci nebo musím?

Jestliže si říkáte: „Zítra už musím jít cvičit“, nebo: „Od zítřka už musím začít jíst zdravě“, přestaňte s tím. Nemá to význam. Lidé, kteří jsou skutečně úspěšní, nic z toho co chtějí, dělat nemusí. Prostě to dělají, protože mohou a protože chtějí. Vnitřní hlas by vám měl říkat, že to chcete, ne že to musíte. Cokoli co tvoříte, protože musíte, bude vždy krkolomné, po všech stránkách bolestné a výsledek? Ten nikdy nebude tak kvalitní, jako když to děláte, protože chcete. Navíc jakákoli opatření dělaná ze (sebe)donucení, nemohou mít naději na dlouhodobě udržitelný výsledek, jsou to prostě jen takové krátkodobé extrémy „z hecu.“

Jak na změny?

Když tak přemýšlím, jak ve stručnosti vypíchnout pár konkrétních „fíglů“, které by vám pomohly k nastartování úspěšných změn, docházím k závěru, že to opravdu podstatné bylo zmíněno již v předchozích odstavcích. Všechno ostatní už by nebylo nic jiného, než zobecňování známých klišé o tom, jak jsme každý z nás individualitou, že je třeba začínat pozvolna, nemít nerealistická očekávání atd. Návod na to, jak správně začít, už si musí najít každý sám za sebe. Já vám jen popřeji, ať najdete ty správné vzory, ať si k sobě „přivoláte“ ty správné mentory a hlavně, ať vás to objevování nových návyků pořádně baví ;-)

A ještě dodatek pro módní hlášku: „Všechno je v hlavě!“

Nemám rád toto klišé. Často ho budete slýchávat od lidí, kterým to nakonec opravdu zůstane jen v té hlavě … Pravdou ale je, že v hlavě to všechno začíná a v hlavě to všechno i končí. Na druhou stranu, slovy velkého Jacka LaLanna: „Zvedněte sakra ten svůj línej zadek a buďte aktivní. Neaktivita vás zabije!“

Autor článku: Jakub Přibyl
Poradce v oblasti výživy, pohybu a zdraví